Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Řasy (lat. cilia) jsou specializované chloupky, které vyrůstají v řadě vedle sebe z okrajů očních víček. Řasy jsou citlivé na dotek, sebemenší tlak na ně vyvolá reflexní mrknutí. Tímto způsobem řasy chrání oko před vniknutím nečistot, prachu a menších cizích těles. Na okrajích očních víček se nacházejí četná ústí Mollových žláz a Zeisových žláz, které navlhčují a promazávají řasy, aby zůstávaly měkké (a tak mohly dobře plnit svou funkci). Viz také další významy slova řasa.

Oční víčko je tenký kožní záhyb, který kryje a chrání oko. Horní oční víčko a dolní oční víčko jsou vzájemně odděleny víčkovou štěrbinou a setkávají se v zevním očním koutku a ve vnitřním očním koutku. Oční víčka jsou zevnitř podpírány tzv. tarzálními ploténkami z pojivové tkáně (tarzální ploténka horního víčka a tarzální ploténka dolního víčka). Tyto tuhé ploténky dávají víčkům jejich zaoblený tvar a zároveň slouží jako místa úponu pro kruhový sval oční (lat. musculus orbicularis oculi), který zavírá oko. Svalem otevírajícím oko je zdvihač horního víčka (lat musculus levator palpebrae superioris). V každém očním víčku se nachází několik různých typů žláz, z nichž nejvýznamnější jsou Meibomovy žlázy, Zeisovy žlázy a Mollovy žlázy.

Řasinky neboli cilie jsou pohyblivé výběžky na povrchu některých epitelových buněk, které se pod mikroskopem podobají řasám (odtud pochází i jejich název). Řasinky se nacházejí například v dýchacích cestách, kde plní důležitou funkci v posouvání hlenu (směrem pryč z dýchacích cest), nebo ve vejcovodech, kde posouvají vajíčko směrem do dělohy. Odvozená přídavná jména jsou řasinkový, popř. ciliární.

Řasnaté tělísko (lat. corpus ciliare) je kruhová struktura v přední části oka, která obsahuje hladkou svalovinu a pomocí tenkých vlákének je připojena k čočce. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní). Epitel řasnatého tělíska navíc produkuje komorovou tekutinu, která je vylučována do zadní komory oční, a odtud proudí přes zornici do přední komory oční.

Kruhové řasy (lat. plicae circulares) jsou četné záhyby sliznice tenkého střeva. Ve dvanáctníku jsou tyto záhyby jsou největší a nejblíže u sebe, v lačníku se jejich výška i počet snižují, a na konci kyčelníku mizí úplně. Obrázek: Slinivka břišní, dvanáctník a žlučník – schematický nákres. Dvanáctník (první část tenkého střeva) je vyznačen béžově, slinivka břišní žlutě, žlučník zeleně, tepny červeně a žíly tmavomodře. Světlemodrou barvou jsou vyznačeny pankreatické vývody: téměř celou délkou slinivky se táhne hlavní pankreatický vývod. Část stěny dvanáctníku je na obrázku odstraněna, aby byly vidět kruhové řasy, které se nacházejí uvnitř. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také řasa (záhyb), tenké střevo.

Řasa (lat. plica) je označení pro záhyb sliznice, kůže apod. Příklady: hlasové řasy (plicae vocales) – slizniční řasy v hrtanu; vibrují ve vydechovaném proudu vzduchu, lidské ucho tyto vibrace vnímá jako tóny (viz hlasivky) kruhové řasy (plicae circulares) – četné záhyby sliznice na vnitřním povrchu tenkého střeva, žaludeční řasy (plicae gastricae) – četné záhyby sliznice na vnitřním povrchu žaludku, apod. Viz také další významy slova řasa.

Řasa má v souvislosti s lékařstvím několik různých významů: řasa jakožto záhyb sliznice, kůže apod., řasa na očním víčku, řasa jakožto typ jednoduchého organismu, který žije ve vodě a je schopen fotosyntézy.

Řasy (lat. algae) jsou jednoduché organismy, které se podobají rostlinám. Řasy žijí ve vodě a podobně jako rostliny jsou schopny fotosyntézy. Odborníci rozlišují hnědé řasy, červené řasy a zelené řasy. Známo je několik desítek tisíc druhů řas, z toho několik stovek druhů se používá v průmyslu nebo potravinářství. Některé řasy (případně přípravky z nich, nebo látky z nich vyrobené) se používají i v lékařství. Viz také další významy slova řasa.

Oční pozadí je vnitřní část oka, která se nachází naproti čočce. Součástí očního pozadí je sítnice, papila zrakového nervu (místo, kudy zrakový nerv vstupuje do oční bulvy) a žlutá skvrna. Oční pozadí lze prozkoumat pomocí oftalmoskopu, kdy lékař vidí i cévy (součást cévnatky). Vyšetření očního pozadí je běžnou součástí prohlídky u očního lékaře.

Oční vada neboli zraková vada je dlouhodobě trvající (nebo pomalu se vyvíjející) vada zraku, kterou lze v mnoha případech napravit nošením vhodných brýlí, kontaktních čoček nebo operačním zákrokem. Mezi nejčastěji se vyskytující oční vady se řadí krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus. Mezi oční vady dále patří tupozrakost a věkem podmíněná makulární degenerace. Viz také refrakční vada.